Aleš Majer strávil na Julisce pět let. Za tu dobu si zde vyzkoušel několik trenérských pozic. "Nejprve jsme s Tomášem Kulvajtem působili společně u staršího dorostu a po roce mého působení jsem převzal B mužstvo, kde jsem strávil následující čtyři ročníky."
Za strávené roky dosáhl rodák z Horních Počernic mnoha úspěchů, ať už herních nebo při rozvoji mladých hráčů. Jeden úspěch ale Majer vypíchnul nad ostatní. "Za můj největší trenérský úspěch považuji samotné pětileté působení v klubu, jako je Dukla Praha."
Role trenéra v B-týmu je charakteristická velkým počtem změn, které musel také Aleš Majer v průběhu celého ročníku řešit. "Když někdo z hráčů zazáří, jde okamžitě výše, na zápasy jsme doplňováni hráči z A-mužstva - podle potřeb prvního týmu. Přicházejí noví fotbalisté z dorostu, jeden den trénujete v určitém počtu hráčů, druhý den vás může být o sedm méně. Ale nestěžuji si, bavilo mě to!"
Pro trenéra rezervního týmu je důležitá práce právě s mladými hráči. Majer měl podle svých slov velmi ulehčenou práci, jelikož mu do týmu přicházeli všichni dobře připravení. "Všichni, pod vynikajícím vedením Guntera Bittengela a Petra Fišara, odvádějí v klubu ve velmi skromných podmínkách naprosto fantastickou práci a mně do juniorky přicházeli charakterově i sportovně vyspělí kluci."
"Měl jsem tak práci velmi ulehčenou, hlavní zásluhu na rozvoji hráčů mají trenéři v mladších kategoriích. Výbornou práci s mládeží dokazují skvělé výsledky ve všech kategoriích, velký počet odchovanců v A-mužstvu a v dalších týmech druhé ligy. Juniorka je z velké většiny tvořena vlastními odchovanci, což tomuto úspěchu také pomáhá."
Před pár týdny oznámil svůj konec na Dukle také Majerův dlouholetý kamarád - Tomáš Kulvajt. "Tomášovi jeho přesun k reprezentacím strašně přeji, je to skvělý kolega a naprosto výjimečný trenér, což se v krátké budoucnosti jasně prokáže. Na moje rozhodnutí změnit klub ale neměl jeho odchod žádný vliv."
Jak už bylo řečeno, od nové sezóny povede čtyřiačtyřicetiletý trenér fotbalisty Vlašimi ve druhé nejvyšší lize. "Přestup se seběhl velmi rychle, nabídku jsem obdržel ve čtvrtek a o tři dny později už jsme byli domluveni. Velmi děkuji vedení Dukly, že mi jednání s Vlašimí umožnilo."
Končící trenér B-mužstva má před sebou posun doslova o ligu výš. Strach z profesionálního fotbale ale nemá. "Těším se na skládání kádru a na společnou práci realizačního týmu, na jehož tvorbě se už nyní s vedením Vlašimi podílím."
Mezi B-týmem Dukly Praha a druholigovým středočeským celkem bude velký rozdíl. Větší akcent se bude brát na aktuální výsledky týmu. "V juniorce Dukly byl nejdůležitější další rozvoj hráčů, zatímco ve Vlašimi budou důležité výsledky. Přesto bych nerad výrazně ustupoval od své trenérské vize, ve které má další rozvoj hráčů nezastupitelné místo."
Vlašim má velmi mladý tým, doplněný o několik velmi zkušených hráčů. Podobnost s B-týmem Dukly tak mohla hrát roli i při rozhodování Majera. "Rád pracuji s mladými hráči. Ale těším se i na spolupráci se zkušenějšími kluky v týmu."
Do závěrečného duelu sezóny vstoupili aktivněji domácí. Vondrášek poslal z pravé strany centr do malého vápna, kde Mešanović překvapil brankáře Nalezinka a naštěstí pro mladého gólmana hlavičkoval těsně vedle. Bosenský útočník nadále nepolevoval ve své snaze o rychlou branku. Matějka táhl míč po levé straně a přesnou přihrávkou do běhu vybídl Mešanoviće ke skórování. V souboji jeden na jednoho si lépe vedl brankář sparťanské rezervy.
Dukla neuspěla po rohovém kopu, když si balón ve vápně našel Kozma, ale hlavičkoval jen doprostřed brány, kde stál připravený Nalezinek. Ve 13. minutě předvedli domácí pěknou akci, která začala u brankáře Rady, který přeš Douděru našel Matějku. Jeho přízemní pokus, který nejdřív vypadal jako nepovedený centr, prošel kolem levé tyče. O slovo se následně přihlásila Sparta. Po rohovém kopu si odražený míč našel Holoubek, který nechal vyniknout Radu na čáře.
Utkání bohatému na šance chyběla už jen úvodní branka. To se snažili změnit hosté, kteří po pěkné kombinaci zahrozili z pravé strany a Šilerovu střelu na přední tyč musel odklonit Rada na roh. Nakonec to však byli domácí, kterým se povedlo doslova dotlačit balón do sítě soupeřovi brány. Hora zahrával ve 24. minutě rohový kop a balón poslal přímo do ohně, kde si ho našel Daniel Kozma a poslal Duklu do vedení. Rezerva Sparty se snažila o rychlou odpověď, když po rozehrávce rohového kopu nakrátko doputoval míč až k Penxovi. Jeho střela z patnácti metrů šla nad břevno.
Diváci na tribunách pak sledovali část hry, kdy se bojovalo o každý metr na hřišti a žádná ze stran nezvládala získat převahu. Rozhodnout tak mohli nepatrné chyby. Jedna taková přišla na domácí straně v 36. minutě, když musel chybnou rozehrávku Rady hasit Peterka. To se mu ale nepovedlo a nabídl šanci Šilerovi, který přestřelil. Na druhé straně mohl navýšit vedení aktivní Mešanović, který si naskočil na centr Vondráška. Jeho pokus hlavou vytěsnil tygřím skokem Nalezinek. Hostující brankář byl však krátký na další pokus Dukly. Po sérii centrů sklepl Kozma míč ideálně pro Lukáše Matějku, který nekompromisně zavěsil a v poslední minutě prvního dějství navýšil skóre svého týmu.
Dukla kontrolovala stav zápasu
Domácí z úvodu druhé půle nechtěli nechat nic náhodě a rovnou se tlačili znovu do útoku. Po kombinaci na pravé straně si našla Dukla cestu do vápna soupeře. Douděra posunul míč na Horu, který pálil do Nalezinka. O dorážku se pokoušel ještě Mešanović, ale obrana Sparty si nakonec poradila. Hosté odpověděli rychlým protiútokem, na jehož konci prověřil Radu z hranice vápna Šiler.
Dukla pak začala kontrolovat běh utkání a svého soupeře do ničeho nepouštěla. Sama naopak hrozila. V 62. minutě rozehrál nádhernou akci Hora na Vondráška a přes Douděru se dostal k míči Matějka, který patičkou posunul na Ondřeje Ullmana a ten po šesti minutách strávených na hřišti poslal svou střelu mezi nohy brankáře.
Za skandování fanoušků si domácí fotbalisté evidentně na pohled užívali fotbal, který sami předváděli. Hora v 74. minutě prostrčil míč na Ullmana, který nejdřív vylákal Nalezinka z brány, a pak poslal kolem něj míč před prázdnou bránu, kde však nebyl nikdo z jeho spoluhráčů. V průběhu 82. minuty byli nadále aktivnější hráči z Julisky. Po chybě sparťanské defenzívy se míče zmocnil Jakub Zeronik a nádhernou střelou na vzdálenější tyč ho poslal do sítě.
Ani to domácím nestačilo a po pouhých 25 vteřinách se po Kozmově přihrávce dostal do úniku Pavel Moulis, který zachoval chladnou hlavu a nedal brankáři šanci. I to ještě nebyl konec gólových hodů na Julisce. Do rozhozené obrany Sparty pronikl opět Pavel Moulis a po klidném zakončení završil skóre zápasu na výsledných 6:0. Dukla se pak už jen každou uběhlou vteřinou blížila k mistrovskému titulu, ke kterému nakonec dokráčela za zpěvu z tribun „Tak jsme zase prvoligoví. “ Po závěrečném hvizdu mohli na hřišti vypuknout vítězné ovace!